|
Vykročení mimo čas
Šamanismus Q'erů a Západ
Joan Parisi WilcoxByli neviditelní, částečně vlastním rozhodnutím, částečně polohou, kde žijí; žijí ve výšce 17000 stop, na mlhou zahalených vrcholcích centrálního Peru, kde tvrdost
života je nepřímo úměrná kráse krajiny. Jsou to 'dlouhovlasí' potomci Inků, dětí Slunce; jsou to Indiáni Q'ero. Teprve nedávno vyšli ze své dobrovolné izolace v klínu posvátných hor, aby se Západem sdíleli svoji vizi.
Podle Q'erů přišel čas taque onkoy, čas již dříve předpověděného opětovného sloučení Andských kmenů a velkého setkání lidí Čtyř Směrů. Šamani Q'ero věští, že jsme svědci konce dějin, a se svými protějšky z jiných oblastí And konají
despachos, oběti, aby do světa přinesli harmonii a řád, což je mastay. Don Antonio Morales, Q'erský curak akullek neboli hlavní šaman, věří, že noví správci Země přijdou ze Západu, věří, že ti, kteří nejvíce uškodili Matce Zemi, mají
nyní morální oprávnění a vážnou zodpovědnost změnit k ní svůj vztah, ale musí se nejprve změnit sami. Západní lidé se musí probudit a zahájit celkovou cestu přeměny. Podle proroctví Q'erů tato přeměna proběhne tak, že Severní
Amerika poskytne 'tělo', tedy fyzickou sílu, Evropa bude fungovat jako 'hlava', tedy síla psychická a Jižní Amerika poskytne 'srdce'. Výsledkem úspěšného mastay bude možnost evolučního skoku směrem k lidství, změna nás všech i celé
planety. Indiáni Q'ero se vyjadřují doslovně jakož i metaforicky. Zbývá pouze 600 Q'erů a ti bez sentimentu předvídají konec svého tradičního životního stylu a odtajnění svých tradic a učení. Dobytí Ameriky, kterému
odolávali celá století, je konečně dostihlo, částečně také proto, že to sami připustili. První moderní expedice ke Q'erům, kdy byli doslova objeveni Západem, byla vedena antropologem Oscraem Nunez del Prado. V roce 1949 se del Prado
účastnil slavnosti v Paucartambu, kde zaslechl dva Indiány honosného vzezření mluvit pravou kečuánštinou, jazykem Inků. Výsledkem rozmluvy s těmito Indiány byla první západní expedice do vesnice Q'erů v roce 1955. Od té doby
však byla setkání s nimi méně častá. Těch několik stezek, vinoucích se horskými úbočími, je často neschůdných v důsledku povětrnostních podmínek. Nadmořská výška může být osudná. Q'erové byli známi pouze několika vědcům a
cestovatelům, dokud psycholog a antropolog Alberto Villoldo, vyučený donem Antonio Moralesem, neuvedl šamanismus Inků na Západě, a dokud jej další zasvěcený Američan Yabar nezačal vyučovat v Evropě. V důsledku své izolace není
myšlenkový systém Q'erů ovlivněn Západem. Zachovali si své tradice, tradice Inků, které nejsou znečištěny logikou, rozumem a násilím. Jejich kultura je veskrze šamanská. Neztratili cit pro vnímání základů poznání ani nenahradili svůj
mytologický postoj poznávacím, tak jak to udělali na Západě. Myšlenkový systém Q'erů je založen na pojmu Pachakuti, toho, kdo kráčí mimo čas. Kulturně a také v důsledku šamanské tradice
nemají sklon karteziánsky rozlišovat mezi objektem a subjektem, mezi vnitřním a vnějším, mezi označeným a tím, kdo označuje, mezi světským a náboženským. Takto jsou schopni překročit hranice běžného a doslova opustit lineární ,
monochronní čas a vstoupit do času nelineárního, polychronního. Neztratili smyslový základ poznání, takže vnímají synteticky, to je překlenutím všech pěti smyslů. Aby poznali podstatu hory, vnímají celek, který je nelineární,
spíše než fragmentovaný, tak jak je vnímán na Západě. Pružnost tohoto smyslového vnímání je částečně výsledkem jejich vztahu k Přírodě. Vztah k matce Zemi, k Pachamama, je součástí všedního života a není to pouze vztah
environmentální, ale také energetický, Pachamama je součástí jejich existence. Průměrný Q'erský pastevec alpak, stejně jako šaman, vítá slunce, když vychází a uctívá ho, když zapadá. Všední život Q'erů je zahloubán do
mýtů, je plný citlivosti, pohroužen do matky Země, do Erosu. Q'erové žijí s Přírodou i mezi sebou podle ayni. Ayni je proces vzájemné výměny, spolupráce. Pro Q'ery jsou podmínky jejich života
zrcadlem jejich vztahu k Přírodě. Cílem šamana je procházet všemi třemi úrovněmi Andského kosmu v dokonalém ayni. Andský kosmos, pacha, je rozdělen na huju pacha, nižší svět neboli osobní, vnitřní svět, na kay pacha, svět středu, což
je fyzický svět, ve kterém žijeme a na hanah pacha, vrchní svět, který není totožný se západním pojmem "nebes" , ale je to energie, která proudí celým vesmírem. Mastay znamená zharmonizování všech tří světů a toho
se nejlépe dosáhne vytvořením vzájemného vztahu mezi světem a bytostí pomocí yoque, energie, která nás spojuje s magickými, nevšedními říšemi. Do těchto říší je možné vstoupit mimo běžný čas, ačkoli mastay, protože se projevuje
historicky, je jak časový, tak mimo čas. Q'erové vstupují do těchto říší pomocí svých více Já. Pojem více Já je úzce spojen s pojmem vystoupení mimo čas. Q'erové žijí ve snovém čase. Snový čas pro ně neznamená oblast
spánku, ale je součástí bdělého stavu. Navíc, stav více Já není totožný s dosažením jiného stavu vědomí. Q'erové zřídka užívají psychotropní drogy, ani nevyvolávají trans nebo změněné stavy vědomí pomocí bubnování nebo tance,
tak jak to dělají ostatní šamanské kultury. Místo toho dosahují neběžných oblasti smyslovým posunem, obvykle venku v Přírodě, a je to akt vůle, osobní síly a lásky. Jedno z více Já se ovšem projevuje v čase. To je
to co 'jsme'. Ostatní Já existují naopak ve vícenásobném vztahu k času, žijí ve snovém čase, v rituálním čase, v posvátném čase. Pro Q'ery je čas komplexní vícerozměrná realita. Obvyklé pojetí času, monochronního času, vidí jako
zdroj násilí, protože toto pojetí je deterministické. V monochronním čase se stále zabýváme předem určenou budoucností ve smyslu jejího zachycení ve zlé noční můře minulosti. Naopak, při vnímání světa ve stavu více Já získáváte
schopnost reagovat na to, co se má stát. Například, jste-li vázáni na monochronní čas, tak jako lidé na Západě, jste nuceni se vracet k minulým událostem, aby jste vysvětlili, čím jste dnes. Lidé ze Západu se stále
vracejí do dětství a jsou tím posedlí. Stále přemýšlejí o svém vztahu k rodičům, k minulým událostem, aby vysvětlili dynamiku svých duší a psychiku dnes. To, čím se zabývají je psychologie založená na vykoupení. Aby
si mohl být tím, čím ve skutečnosti jsi, musíš se vykoupit ze své minulosti, ze svých vztahů k minulosti. Na kulturní a duchovní rovině vychází tento postoj Západu z židovsko-křesťanské tradice, kde člověk musí odčinit prvotní hřích
tím, že je vyhnán z ráje. Teologie a psychologie Q'erů hledí spíše do budoucnosti než do minulosti. Smiřují se s tím, kdo jsou a nemyslí na to, čím byli. První etapou šamanských obřadů u Q'erů jsou rituály smrti. V
rituálech smrti hlavní roli hraje Wiracocha, který pro Q'ery představuje dvojí existenci a má dvojí význam. Je světelným tělem, osobní energií, která formuje tělo fyzické. Je vzorcem pro fyzické i psychické bytí. Má v
sobě otisk toho, jak jsme zasazeni do materiálního světa, toho čím je naše duše. Přístupem k osobnímu Wiracocha se očišťujeme, můžeme zpomalit proces povlékání se kulturním nánosem, který přispívá k fyzické a
psychické 'ne-moci'. V širším kontextu je Wiracocha univerzální energií, která formuje vesmír. Očišťováním našeho osobního Wiracocha můžeme upevnit naše spojení s vesmírným Wiracocha. Rituály smrti, v kontrastu k tomu
jaké nesou jméno, jsou vlastně rituály přechodu, které se provádějí kdykoli dochází ke změně v životě, každý přechod ze starého do nového, z člověka, kterým jste byli v toho, kterým se teprve stanete. Jsou to rituály, které usnadňují
překonání strachu a násilí. Pro Q'ery strach se rovná násilí. Dokud nepřekonáte násilí svou prací se šamanským kolem, potud nejste schopni plně očistit Wiracocha a stát se tím, kým opravdu jste. Q'erové rozeznávají dva
druhy vlivů z minulosti, která musí být usmířena, biologické vlivy a reinkarnační. Tam, kde se tyto dva vlivy protínají v čase, jsme my v tomto okamžiku, v tomto světě. Tyto vlivy vtiskávají tělu energii. Biologický vliv je fyzickou,
genetickou dědičností. Reinkarnační nebo také psychospirituální vliv je vyjádřením toho, čím jsme byli a na druhé straně energeticky určuje naši přítomnost a naše sklony, predispozice k určitým událostem a zkušenostem. Na Západě se
zabýváme hlavně genetickou dědičností. Naše medicína hledá jak překonat biologickou slabost a naše psychologie se snaží zlepšit poškození, která jsou důsledkem historie rodinné linie, nás a našich předků. Q'erové se snaží odstranit
příčiny negativních reinkarnačních stop a to spíše než očišťováním jejich odstraněním. Metafory, které používají jsou spojeny s hodováním, téměř všechny metafory Q'erů jsou z oblasti jídla a trávení, klíčení a plození. Při hodování
přicházejí hladoví duchové z minulosti, nepozváni, aby se nasytili zbytky, které spadnou z talíře. Tito duchové se sytí z přítomnosti, sytí se z vitální energie. Rituály smrti a mnoho dalších rituálů Q'erů jsou určeny spíše k
osvobození než k vyhubení těchto hladových duchů, takže přítomnost pak již není ovlivňována minulostí. Na inckém šamanském kole představuje jižní směr minulost, je to směr formovaný archetypem hada. Q'erové říkají, že ze
sebe musíme svléci svoji minulost, tak jako se svléká had. Abychom to mohli udělat, musíme se vyvléci ze vztahu k lineárnímu času. Jestliže jste si vybrali cestu lineárního času a následujete příkazy Logosu, pak nemůžete lehce
dosáhnout svých více Já, snad pouze v okamžicích velkého trauma nebo strachu. Když Q'erové mluví o očištění Wiracocha, pak nehovoří pouze o uvolnění těžké energie (Q'erové nerozlišují negativní a pozitivní energii, ale energii těžkou
a lehkou), ale o přetvoření fyzického těla. Ale to nepůsobí pouze na fyzické zlepšení stavu, ale i na zrychlení evoluce. Věří, že zkvalitnění lidského těla prostřednictvím anyi se zlepšuje celý svět. Tímto způsobem je mastay jak
individuální tak univerzální. Jeho realizace je pro Zápaďana jedním z nejjednodušších způsobů, jak pochopit citlivý postoj Q'erů, protože i jako racionální bytosti můžeme pochopit, že jako individua ovlivňujeme svět kolem sebe.
Můžeme to vnímat různým způsobem, zjednodušeně tak, že vidíme pouze vztah mezi jednotlivými akcemi a jejich výsledky, tak jak se odrážejí ve stavu světa. Ale Q'erové před nás staví úkol a výzvu, což vyžaduje jít dál za naše
zjednodušení. Jejich teorie vzájemných vztahů nádherně ilustruje dynamiku vzájemných vztahů se Západem a učí nás, jak rozvíjet kultivovanější a laskavější způsoby bytí. Q'erové rozeznávají tři stádia v jakémkoli vztahu,
ať jde o vztah mezi rodiči a dětmi nebo o vztah mezi pastevcem lam a jaguárem, koloniální společností a domorodým obyvatelstvem. Prvním stádiem je tupay, což je setkání. V tomto stádiu se dvě energetická pole setkávají poprvé. Z
hlediska světelného těla, výsledkem tohoto setkání může být interakce nebo její opak. Jestliže jsou dvě energetická pole indiferentní, nemusí mezi sebou žádným způsobem reagovat, často ke své škodě, neboť vždy je zde něco, co lze
vzájemným spojením získat. Avšak i když se dvě entity rozhodnou spojit, první kontakt není snadný. Q'erové přirovnávají první kontakt setkání vlka s jaguárem. Rozhodnutí kontaktovat se vede k druhému stupni, tinkuy, kdy
dochází k vzájemnému porovnávání dvou entit, které se dosud neznali. Je to obvykle odhadování síly. V andské tradici je tento stupeň znázorněn dvěma Indiány, kteří se setkají na stezce, pozorují se a řečí těla provokují jeden
druhého. Tinkuy nemusí být nutně agresivní. Na rozdíl od Západu se síla projevuje více v přátelském soutěžení než v násilí. Pro Q'ery je tinkuy příležitostí jak se dozvědět více, takže z tinkuy často vyplyne soutěž, například běh na
vrchol hory. Výsledkem soutěže však může být pouze jeden vítěz. Na Západě je tato situace jasně stanovena nebo se dokonce v tomto bodě celý vztah končí, vítěz bere vše. A to je právě ten
moment, v kterém nás mohou Q'erové poučit, protože podle jejich tradice, poté co je určen vítěz, nastává třetí stádium vztahu, take. Take je spojením, společenstvím. Indián, který vyhrál závod, ukázal na rozdíl mezi
sebou a svým soupeřem a musí tedy učit soupeře, jak tento rozdíl překonat. Duch vzájemného porovnávání a soutěže mizí a je nahrazen poznáním, že jedna bytost může něčemu naučit druhou. Během take dochází k prolínání individuálních
energií, takže nastává vzájemné spojení a dvě světelná těla dosahují vyššího stupně vzájemného porozumění a vyšší úrovně spolupráce. Q'erové vztahují ruce směrem k Západu, protože věří a jejich proroctví předpovídají, že
Západ konečně získal schopnost provést take a přispět tak k taque onkoy, velkému setkání. V Cuzcu narozený Američan Yabar v roce 1993 poprvé navštívil Spojené Státy, aby tam učil. Na Kubě narozený a v USA vystudovaný Alberto Villado
učí incký ve Spojených Státech šamanismus a vede expedice, které přesahují fyzicky i mysticky čas a prostor. Oba vyzývají Západ ze svých pustých, sněhem pokrytých hor, aby přišel k jejich obřadním ohňům, sedl si a poslouchal jejich
příběhy a učil se jejich způsobům. Otázka, kterou musí Západ nyní zodpovědět, zní: "Jsme připraveni přijmout jejich pozvání?" |
