Práce s tělem na místě, kde se utvářely dějinyBrita Ostrom
"Nemohu říci, zda to byl dotek vánku na kůži, zvuk oceánu v uších, dlouhé pohlazení podél páteře, nebo pocit, že mi hraje tělo. Ať to bylo
cokoliv, nikdy jsem nic takového nezažil." Šťastný člověk se zvedl, postavil, protáhl, a zadíval do dálky na moře. "Cítím se jako bych byl opět spojen."
V Esalen institutu, který leží poblíž Big Sur, na půl
cesty mezi San Franciskem a Los Angeles, natlačen mezi hory Santa Lucia a tichomořské pobřeží, takováto vyjádření nejsou ničím výjimečným. Toto první "centrum růstu", založené v roce 1962, má mnoho nejrůznějších podob: tamější
semináře položily výchovný základ dalšímu zkoumání lidských možností, duchovní a meditační pobyty nabídly možnost poznání a harmonizace těm, kteří museli utéci z utrpení pasti měst, organická zahrada a minerální prameny byly
základem lázní. To vše je ale také domovem esalenské masáže. Masáže, kterou nikde jinde nenaleznete. Výsledku současného působení lázní, moře a vize, která se od 60. let neustále rozvíjí.
Asi dvě desítky účastníků semináře vždy
pracují, každý svým vlastním způsobem, a obnovují pohyblivost kloubů a průchodnost energií. Někteří již mají zkušenost se sportovní masáží, jiní se trochu vyznají v orientální medicíně. Všichni budou později předávat to, co se
tu naučili, svým žákům. Program "Intenzívní masáž" trvá 28 dnů a jeho absolventi dostanou i osvědčení.
Nejde jen o konkrétní formy pohybů a doteků. Navíc je tu od prvního okamžiku, kdy se masér a klient setkají, hlubší lidský
kontakt. Důležitý je i způsob, jakým ruce maséra reagují na signály klientova těla, na bolest či uvolnění, pozornost k celému člověku, ne jen k některým částem jeho těla, sdílené pozorování vnitřní kapacity člověka pro
samoléčení.
"Společně se vyladíme a společně se vydáme na cestu. Je to dech, tanec ve spirálách, proudící energie, vyzařující z nitra, dech, protažení, výdrž a příprava na další vlnu, a také dech otevírající
spirálu, pulsující a zářící zevnitř," popisuje jedna účastnice.
Nejde o to klienta "vyspravit". Masér místo toho dovolí klientovi vyladit se, nalézt ve své databázi těla, pocitů, emocí a pohyblivosti svou
vnitřní harmonii. Masér je aktivním účastníkem tohoto procesu i jeho svědek. On či ona nic aktivně nemění a nejsou léčitelé. Absolvent podobného kurzu, Deane Juhan, napsal v knize Job´s Body: "Práce s tělem je spíše
jakousi sensomotorickou výukou než léčením nebo léčebnou procedurou... Člověk musí se svým klientem navázat hluboký vztah, vcítit se do něho. Masér pak neútočí na lokalizovaný problém, ale pečlivě sbírá tok pocitových informací
z mysli klienta... Je to klientova mysl, která potřebuje masáž."
Masér objeví problém a jeho příčiny, klient sám ho řeší. Klient navíc může objevit, kolik energie muselo být vydáno na objevení jeho problému.
Kvalita otevřenosti v mezilidských vztazích při esalenské masáži a vzájemný kontakt ruší autoritativní postoj maséra či terapeuta, obvyklý při tradičních zdravotních procedurách, a umožňuje klientovi být aktivnější. Masér může
povzbuzovat klienta ke klidnějšímu dýchání, může mu pomocí vizuálních představ navodit stav relaxace a navést tak jeho mysl k důležitějším tématům, než při obvyklé práci jen na svalech. Znovu a znovu je tak pacient či klient
veden k vědomí, že pracuje, relaxuje, léčí celé tělo a mysl, celý člověk. I samotný masér věnuje velkou pozornost svým reakcím a pocitům. Jeden o tom vypráví: "Asi při tom upadnu do nějakého meditativního stavu nejen v tom
fyzickém, ale i duševním smyslu slova."
Někteří lidé tuhle masáž začaly nazývat "touchy-feely" (dotek - pocit) a zdůrazňují spíše smyslovou, než tělesnou stránku věci. Maséři jsou, co se týče anatomie a fyziologie těla,
velmi vzdělaní. Ve třídách vždy stojí kostra k volnému použití pro každého. Esalenská masáž se cvičí denně, včetně pasívních cviků na protažení kloubů, různých strečinkových cviků a rytmického tance. Jeden absolvent svého
klienta téměř válí sem tam, otáčí jím v rytmu hudby, pracují spolu na konkrétních oblastech těla. Klient si uvědomuje nové pocity, objevuje možnosti svého těla i jistou kvalitu svobody. Nejde samozřejmě o techniku pohybu,
je to spíše vzájemná souhra mezi masérem a klientem, jejíž konec je orámovám hlubokým dýcháním spokojeného klienta.
Typická seance začíná setkáním s klientem. Tento se jmenuje Joe a hned se ptá:
"Co je to ta esalenská masáž?" Masér se ptá, jestli měl Joe nějaká zranění nebo jestli má nějaké speciální přání. "Jsem v pořádku, jen snad malý tlak v oblasti levého ramena," odpovídá Joe. Masér klienta odvede do masážní
místnosti s výhledem na západ slunce nad mořem, a když si Joe lehne na stůl, pečlivě ho přikryje velkým ručníkem. Po úpravě světla dojde k prvnímu kontaktu a synchronizaci dechu a domluvě, jak Joe naznačí, pokud by měl
nějaký nepříjemný pocit. Poté, co masér cítí, že je Joe připravený, začne samotnou masáž roztíráním masážní emulze. Dlouhými, ale pomalými pohyby (jeden masér kdysi prohlásil, že nikdy nemůžete klientovi ublížit tlakem, ale můžete mu
ublížit přílišnou rychlostí pohybů) pak masér zjišťuje případné bloky a zatuhlá místa.
Ukázalo se, že levé rameno je skutečně ztuhlé a protože se Joe nedokázal uvolnit sám, masér mu protřepává levou rukou, zatímco Joe sám šeptá
podle mezinárodně osvědčené instrukce: "Špagety!" Usmívá se přitom a po chvíli prohlásí, že má pocit, jakoby se takhle pořádně už celé měsíce nenadechl.
Masáž pokračuje na levém rameni, a když je cítit, že se svaly uvolnily,
pokračuje pak dál po celém těle. Když zjistil, že i levá noha je ztuhlá, soustředil se masér chvíli na oblast celého levého chodila a lýtkového svalu. Po chvíli Joe sám cítil potřebu vysvětlit, že měl před třemi roky úraz na lyžích,
a že si myslel, že se ztuhlosti v kotníku a lýtku již nikdy nezbaví, teď ale s překvapením cítí, jak to vše odchází a uvolňuje se.
Na konci masáže jednotlivých částí těla klienta masér vždy udělá malou pauzu a
položí tam chvíli ruce, aby cítil energii. Jedna masérka říká, že "naslouchá energii a cítí její různé kvality. Jestli je chladná, upjatá, jestli drží pohromadě, jestli je mezi ní prostor."
Když se Joe položí na záda,
masér zjišťuje, že se hodně napětí usadilo v oblasti krku. Znovu se tedy koncentruje na ramenní a šíjové svaly a po chvíli, když jsou uvolněny, bere Joeovu hlavu do jakési kolébky ze svých rukou a uvolněná hlava klienta je
pomalu kolébána zároveň s dechem.
Masáž trvá 90 minut. Joe je vzpřímenější, s jiskrou v oku. "Děkuji", říká jedem druhému nakonec.
Na počátku nikdo nic nevěděl
Jiní
esalenští maséři si upravili své masáže podle toho, co jim nejvíce vyhovuje. Můžete se tady setkat s masáží, která vychází z masáže sportovní, ale je meditativnější a pracuje se při ní s akupunkturními body a energií,
jiná masérka nabízí masáž kombinovanou s cranio-sakrální terapií. Všichni začínali právě tak, jak začínal sám Esalen: zkoumáním nových možností, snahou zjistit výhody dálněvýchodních postupů a aplikovat je na západní lidi a
poměry.
Esalen založil Michael Murphy, pozdější autor slavné knihy Budoucnost těla, a Richard Price, který se vyškolil u Fritze Perlse, zakladatele Gestalt terapie. V počátcích institutu přiložili ruku
k dílu např. i Charlotte Selverová (studie o opětovném probuzení smyslů) a její žák Bernard Gunther. Jak řekl jiný tehdejší účastník Michael Kimmey, "nikdo z nás toho moc nevěděl. Bernie uměl švédsky, Gai-Fu nás naučil
šiacu a tai-či, já jsem studoval chiropraxi a Storm měl zázračné ruce." Masáže samotné se poprvé v Esalenu objevily ve formě kurzu Molly Day Shackmanové v roce 1968. Počátkem 70. let vyšla i kniha Roberty DeLong Millerové
Psychická masáž. Následoval kurz Rolfingu v deseti pokračováních a další a další kurzy a styly.
Před několika lety v Esalenu postavili i místo pro indiánskou potní saunu (sweat lodge), pravidelně
organizují domorodé rituály, vyučuje se zde i bylinkářství, léčivý zpěv, tai-či atd. Esalenská masáž dnes představuje celou řadu postupů a kombinací nejrůznějších přístupů.
Kurzy jsou buď pětidenní, nebo víkendové.
Intenzívní kurzy s možností získat osvědčení trvají 28 dnů.
Informace: Esalen Institute, Highway One, Big Sur, CA 93920, USA
