Abychom tuto skutečnost lépe pochopili, 
              představme si, že naše planeta je vsí či městečkem o tisíci obyvatelích. Z tisíce obyvatel  globální vesnice by bylo 330 dětí mladších 15 let a jen 65 občanů starších 65 let.Jak by v ní byly zastoupeny světadíly?
584 
              obyvatel by pocházelo z Asie a 124 z Afriky, 95 by bylo Evropanů,  55 obyvatel bývalého SSSR včetně dnes opět osamostatněných Estonců, Lotyšů a Litevců. Severoameričanů by bylo 52 a  Australanů a Novozélanďanů jen 6.
Jak 
              by se domlouvali? Nejvíc - 165 by se dorozumělo čínsky,  86 anglicky, 83 hindustánsky, 64 španělsky, 58 rusky a 37 arabsky. Jak se zdá, esperanto ani žádný jiný umělý jazyk  nemá šanci a tak nejpřijatelnějším komunikačním 
              prostředkem by byla Basic English či pidžin English. Menší polovina se  dorozumívá bengálsky, portugalsky, indonésky, japonsky,  německy, francouzsky a dalšími 200 jazyky včetně češtiny a  slovenštiny.
V globální vsi 
              o tisíci obyvatelích by žilo 329 křesťanů, z  toho 187 katolíků, 84 protestantů, 31 pravoslavných, dále 178  muslimů, 132 hinduistů, 60 buddhistů, 3 židé a 86 příslušníků ostatních náboženství. Statistika uvádí 176 
              "nevěřících" a 45  militantních ateistů.
Zdraví obyvatel
Očkována proti infekčním chorobám jako černým neštovicím a obrně by byla polovina z 330 dětí. Polovina vdaných žen by měla přístup k antikoncepčním 
              prostředkům a pravidelně by  je používala.
Za první rok by evidence ukázala, že se narodilo 28 dětí a zemřelo 10 (z toho 3 na hladomor, 1 na rakovinu a 3  novorozenci by se narodili mrtví), takže na prahu 2. roku by ves 
              měla 1018 hladových krků. Jedna osoba by byla infikovaná  virem HIV.
Nemovitý a movitý majetek
Globální ves by měla 3 hektary na osobu, tedy dohromady 3 000  ha, z nichž by bylo 950 ha lesů, 700 ha pastvin, 350 
              ha polí  a tisíc ha pouští, tunder, dopravních spojů a zastavěné  plochy. V dlouhodobější perspektivě by lesů rychle ubývalo a přibývalo devastovaných a nevyužitelných ploch. Ostatní kategorie by zhruba byly stabilní. V 
              této tisícové komunitě 200 lidí by si přivlastňovalo 75%  veškerých příjmů a velebilo by neviditelnou ruku trhu. Stejný počet 200 chudých s 2% příjmů by živořilo pod hranicí chudoby. Většina z nich by přináležela k třetině 
              obyvatel, kteří nemají přístup k hygienicky nezávadné pitné vodě. Vlastní auto by mělo 70 obyvatel, z nichž někteří by  vlastnili víc než jedno auto. Nejlíp by se živilo 270 vlastníků 40% polí, na která by  aplikovali 83% 
              umělých hnojiv, která by ves měla k dispozici,  Zbývajících 60% zemědělské půdy s použitím jen 17% hnojiv by produkovalo 28% potravin a živilo tak 73% vesničanů. Přitom  průměrný výnos na této půdě by dosahoval jen jednu 
              třetinu výnosu 270 bohatých farmářů. Přehnojení půdy by však  způsobovalo vodní erozi a narůstající kontaminaci toků, rybníků, jezer a studní nitráty a dalšími agrochemikáliemi.
Polovina z 670 dospělých by byla negramotná. 
              Statistika nám bohužel nespecifikuje povolání, takže se nedozvíme, kolik je  tam např. podnikatelů či zlodějů a podvodníků. Musíme vzít zavděk skoupými údaji, že by tam bylo 7 učitelů, 5 vojáků,  1 lékař a 3 uprchlíci, 
              které z vlasti vyhnala občanská válka či opakující se sucho.
Příjmy vsi a její rozpočet
Celkový příjem vsi, tj. veřejný i soukromý, by činil 3  milióny USD ročně, tedy průměrný příjem by byl 3 000 dolarů  na 1 
              osobu. Avšak tento průměr je ošidný, neboť rozdíly  životní úrovně bohatých a chudých jsou nebetyčné.
Jak by konšelé s 3 milióny USD ročně hospodařili? Bez váhání by 181 tisíc vydali na zbrojení, s těžkým srdcem  159 
              tisíc na školství a osvětu, 132 tisíc na zdravotnictví a sociální péči.
Ves by si lámala hlavu, jak zlikvidovat arsenál jaderných  zbraní s výbušnou silou, která by ji dokázala několikanásobně  totálně zničit. Na jejich 
              ohlídání by bylo zapotřebí sto lidí. Stejný počet lidí by ze skladu jaderných zbraní byl nešťastný a trpěl by úzkostí, zda nedbalostí dohledu či  technickou poruchou by mohlo dojít k radioaktivnímu zamoření jejich vsi. Ostatní, 
              hlavně ti, kteří se na jejich výrobě  podíleli, by si takové starosti nepřipouštěli - s tím ať si lámou hlavu jejich dosud nenarození potomci.
 Podle Donnely H. Meadowsové (New Renaissance 3/1995) upravil  Boris 
              Merhaut